Skladatel studií - začátečník 1.

CO JE  VLASTNĚ  STUDIE  ? 

    Můžeme směle říci, že každý šachista se již ve své praxi se studií setkal. Vždyť mnohé z nich se staly součástí teorie šachových koncovek a bez jejich znalostí se neobejde žádný hráč. Kdo by neznal pravidlo, které ilustruje první příklad  6020 A : bílý na tahu remizuje, černý na tahu vyhraje. Bílý remizuje při možnosti vstupu bílého krále do čtverce černého pěšce h5 (h5, d5, d1, h1). Černý vyhraje, když se to bílému králi nepodaří. Bílý král může stát nejen na poli e6 jako v diagramu , ale i na všech polích c sloupce od c1 do c6 a také na všech polích 6. řady od c6 až h6 a na tahu remizuje. Když je na tahu černý po tahu h4 vyhraje, protože zmenší svůj čtverec a bílý se tam nedostane. A stejné pravidlo platí i v pozici 6020.

Ale je skoro neuvěřitelné, že i v této pozici bílý remizuje: 1. Kg7 ! h4

2. Kf6! s hrozbou přiblížení k pěšci c6, např. 2. – h3 4. Ke6 h2

5. c7! Kb7 6. Kd7 h1D 7. c8D =. V případě tahu 2. – Kb6 hraje bílý

3. Ke5 a po Kxc6 4. Kf4 je ve čtverci. Také po tahu 3. – h3 4. Kd6 h2 5. c7 je remis. Bílý tedy dokázal zdánlivě podle teorie nemožné: vstoupil do velmi vzdáleného čtverce černého pěšce. Dosáhnout toto zdánlivě nemožné je podstatou každé studie. Je jasné, že by toto

„normální“ cestou nikdy nedosáhl. Je tedy studie popřením teorie ? Nikoli ! Skladatel tu naopak velmi důmyslně využívá znalosti teorie :

překrásnou kombinací zastavuje postup černého pěšce a dosahuje jeho čtverce. Tím Richard Réti teorii obohacuje a tak se tento diagram stává součástí teorie ! Její námět dnes zná každý hráč pod označením Rétiho téma. Dodnes byly vytvořeny téměř tři desítky studií na toto téma. Jednu, tu nejnovější, si ukážeme v notaci : Jindřich Fritz Vybrané šachové problémy 1979 – Kd7, Pa5 – Kb4, Sh2, Pf5 – remíza: 1. Ke6 f4 2. a6 Sg1 3. Kf5 f3 4. Kg4! F2 5. a7 f1D 6. a8D =. Bílý v boji o vstup do čtverce donutí černého pěšce, aby zastavil působnost svému střelci na pole b8 a a7.

Rozdíl mezi koncovkou a studií

Prvé dva diagramy ukazují rozdíl mezi koncovkou a studií.. V 6020 A

může bílý král hrát v prvním tahu 1. Kd5, ale i 1. Ke5, nebo 1. Kf5. V druhém diagramu 6020  musí bílý hrát jen 1. Kg7. První diagram je koncovka, druhý studie. Lépe nám tento rozdíl vynikne srovnáním dalších dvou diagramů. Zde se řešení obou liší. V  6021 A může bílý vyhrát dvěma způsoby a to buď 1. Kg4 Kh6 2. Kf5 Kh5 3. Kf6 Kh6 4. h4 Kh5 5. g3 Kg4 6. Kxg7 Kxg3 7. h5! Nebo 1. Ke5 Kg5

2. Ke6 Kg6 3. h3 Kg7 4. Kf5 Kh6 5. g4 Kg7 6. Kg5! V 6021 je řešení jen jedno, které má přesně určeno pořadí tahů.: 1. Kd6 (1.Kd4 ?

Kf4 =, 1. h3 Kf4 2. Ke6 Kg3 3. Kf6 Kxg2 4. h4 Kg3 =) h6 2. h3 Kf6 (2. – h5 3. Ke7 h4 4. Kf7! nebo 2. – Kf4 3. Ke6 Kg3 4. Kf5 Kxg2 5. H4!) 3.Kd7 (3. g3? Kf5 4. Kd5 Kf6 5. Ke4 Ke6 6. g4 Kf6

7. Kf4 Kg6 8. h4 Kf6=) 4. g3 Kf6 5. Ke8 Kf5 6. Kf7 Ke4 7. Kg6 atd. Rozdíl mezi koncovkou a studií je v tom, že koncovka může mít více řešení, studie jen jedno. Více řešení ve studii je hrubým nedostatkem a práci zcela znehodnocuje. Nazývá se vedlejší řešení. Na tento faktor si musí každý začátečník dát dobrý pozor !

Rozdíl mezi partiovou a studiovou kombinací

Velmi často si můžeme přečíst v komentáři k pěkné partii, že v ní hráč provedl studiový obrat. Tento najdemev diagramu 6022 A, z postavení partie Duras – John z turnaje v Karlových Varech. V pozici, kde černý hrozí matem našel Oldřich Duras (1882-1957) tuto krásnou kombinaci: 1. Vc8 + Kg7 2. De5 + f6 3. V1c7 + Kh6

4. De3+ g5   5. hxg5 Jxg5   6. Vxh7 + Kxh7   7. De7 + Kg6 8. Vg8 +

Kf5 9. Vxg5 + Kxg5   10. Dg7 + a černá dáma je ztracená. Po ústupu

Kf5 přijde 11. Dd7 + a po Kh5 11. Dh7 +. To je nesporně krásná kombinace s tzv. studiovým obratem, ale není to studie. Z toho důvodu, že černý nenašel správné 5. – fxg5 a není vidět, jak by mohl bílý vyhrát. Tuto kombinaci umožnil chybný tah. Ve studii, ale chyby neexistují. Bílý musí vyhrát po všech obranách černého. Jako studie by tato pozice byla neřešitelná. A neřešitelnost ničí každou studii. A dalším znakem každé studie je přísná ekonomie použitého materiálu.

To znamená, že každý kámen se musí na kombinaci aktivně účastnit. Zde nemá žádnou funkci pěšec b3 a v černé pozici jsou věž i dáma jen pasivními figurami. Je to tedy jen postavení z partie. Jak má vypadat studie s podobným vyšachováním černé dámy, ukazuje diagram 6022. Žádná normální cesta k cíli nevede : 1. b8D Sxb8 

2. Kxb8 f3 s postupem černého pěšce. Proto musí bílý hledat jinou,

„nenormální“ cestu (což je charakteristické pro každou studii): 1. Sa3

zde již nestačí f3 pro 2. Sc5 Sxh2   3. b8D Sxb8 4. Kxb8 g4 5. a6 g3   6. a7 f2 7. a8D f1D 8. Da6 + ! nejlepším tahem je 1. – Kc4 s kontrolou pole c5 a pěšec f3 se dá zadržet jen s pole b6. Zbývá jediné 2. Se7! f3 3. Sd8! Sxh2 (3.-Sxd8 4. b8D atd.) 4. Sb6 a postup pěšce je zastaven. Také černý hraje aktivně. 4. – Kb5 s hrozbou 5. – f2 6. Sxf2 Ka5 remis. Bílý musí pěšce pokrýt, nejlépe tahem 5. a6. Chce-li nyní černý usilovat o remízu musí pěšce f3 podpořit tahem 5. – g4. Nesmí, ale pokračovat g3, tím by přerušil dráhu vlastnímu střelci. Musí se proto vrátit svým střelcem přes průsečík g3 kamkoliv na c7, d6, e5, f4. Je to v podstatě několik možností, kterým se dnes každý skladatel snaží vyhnout, naštěstí je to při tahu černého. V opačném případě je to určitá vada, která může mít u některých rozhodčích vliv při známkování. Proto záměrně uvádíme tuto studii, nejlépe je vše ušít přesně na míru. Bílý tohoto zdržení využije k nejlepšímu tahu  6. Sf2 Se7 (d6, e5, f4) a rozhodne dvěma tahy celý boj : 7. b8D + ! Sxb8 8. Kb7 !! Brát střelce nejde pro Kxa6=. Nyní Sb8 nemůže ustoupit pro 9. a7 s dalším 10. a8D. Nelze ani 8 – g3 pro 9. Sxg3. Černému zbývají jen tahy králem v dosahu pěšce a6, aby bílý nemohl vzít střelce. Ale následuje po 8. – Ka5 rozhodující 9. Sb4 Kb5 10. Se1! A černý prohraje, protože musí táhnout.. Ocitl se v nevýhodě tahu: 10 – g3 (po 10. – f2 11. Sxf2 Ka5

12. Sb4 Kb5 13. Se1 je černý opět v nevýhodě tahu a na libovolný tah králem bílý sebere Sb8) 11. Sxg3 Sxg3 12. a7 f2 13. a8D f1D 14. Da6 + a černá dáma je ztracená. Stojí za povšimnutí, že tuto studii složil Duras o tři roky dřív, než sehrál svou partii s Cohnem, kde vyšachoval černou dámu podobným způsobem.

    Z těchto několika ukázek jsme poznali, že studie musí mít jednoznačné řešení, musí být řešitelná, musí být ekonomická a musí mít originální myšlenku (ideu, téma) a překvapivý děj, v němž bílý dokáže vyhrát (nebo remizovat) zdánlivě remízovou (nebo zdánlivě prohranou) pozici.

V příštím díle se věnujeme tématu, kterým obvykle každý začíná. Je to mat, ale nikoli mat v určitém počtu tahů jako v úloze, ale mat jako překvapivé zakončení hry v okamžiku, kdy černý dosáhl teoreticky remízové pozice.