Skladatel studií - začátečník 5.

PAT

 

       Patové kombinace jsou velmi častým námětem skladatelů studií. Silnou zbraní jsou

zvláště u těch skladatelů, kteří si libují v ostrých pozicích, nebo v obětování  materiálu.

Zhruba jsou čtyři způsoby, jak se dějovým obsahem dostat do patové pozice.

        Nejčastějším způsobem je snaha bílého zbaviti se veškerého materiálu. Tedy řada

obětí i případných výměn, které v jiných tématech nepůsobí  dobrým  dojmem. U patů, 

když jsou podané vhodnou formou, celkový  dojem  nekazí. Myšlenka  ovšem  musí být

výrazná a provedená s elegancí a citem.

        Naprostým opakem je tato ukázka : J.Ijperen (Groiden Gardien, 1885, II.cena):

Ka1, De4, Sg4 Sh2 Jb7 -  Ke7, Db3, Ja4, Jg8, Pa2, e6, e5 (5+7) - remíza:1.Sxe5

Jxe5  2. Dh7+ Jf7  3. Dxf7+ Kxf7  4. Sxe6+ Kxe6  5. Jc5+ Jxc5 pat. Na celou dějovou

podstatu zamezení matu na b2 a později i na b1 použil autor zbytečně moc materiálu.

Kromě dámy se v pozici  všechny  bílé figury svým prvním tahem obětovaly. Avšak

praví mistři svého řemesla se snaží prodloužit děj vhodným manévrováním bílých

kamenů před nutnou obětí. Nejhorší je, že patu bylo dosaženo statickými figurami:

černá dáma i pěšec se ze základní pozice vůbec nepohnuly. Závadou je i to, že pat

je neekonomický.  Co to znamená ? Ekonomický pat je takový, na kterém se aktivně

podílejí všechny kameny patující strany  s možnou výjimkou krále a pěšců. V tomto

případě je černý jezdec na c5  neekonomickou figurou. Na tyto věci se v 19. století

přece jen tak nehledělo, neodsuzujme autora.

        Dnešní skladatelská technika je na daleko vyšší úrovni. Jedinečnou ukázkou je

6578. Autor zde používá hrozby dobytí černého  materiálu pomocí volného bílého

pěšce: 1. h6 Jc3+ (ne 1. - Vh2?  2. h7  Vxh7  3. Va7+) 2. Kb4 Jd5+  3. Kc5  Vc2+ 

4. Kd4  Vd2+ 5. Ke5 Ve2+  6. Kd4 Sb1  7. Va1  Vd2+  8. Ke5 Sg6  a  zdá  se, že má 

černý  pravdu. Dostal své figury z dosahu bílé věže a znemožnil případnou proměnu

bílého pěšce. Ale přece jen 9. h7! Sxh7 10. Vd1! Vxd1 pat, protože jinak ztrácí černý

jezdce na d5. Porovnáme s prvním příkladem.

        Počet kamenů v základní pozici je neuvěřitelný vzhledem k dějovému obsahu.

Ten je maximální, více se nedá dosáhnout. Kromě černého krále  je  vše v  pohybu.

Konečný  obrazec obsahuje nejen ekonomický pat, ale pat je navíc i čistý.

        V další  studii  si  ukážeme, jak  vypadá  pat  zrcadlový. Je obdivuhodné, co

dokázal vytvořit autor jen s dvěma figurami,  navíc v  základní  pozici  podobné  

věžové koncovce ! Dějovou pointou je zmnožená matová hrozba, kterou černý

likviduje jen pomocí patu. 6579  1. c7  Vf4 + ! (1. - Vc4?  2. Vxa4!) 2. Kg6 Vc4 

3. Vxa4! Vg4+ !  4. Vxg4!  (4. Kf7? Vg7+  5. Kf6 c1D!) c1D  5. c8D+  Dxc8  6. Kf7

Dd8  7. Vg6! Kh7  8. Vh6+ Kxh6 pat. Zde každé pole kolem bílého krále je volné a

to je zrcadlový pat. Současně i ekonomický, protože patuje dáma i král. A to je

také pat čistý, všechna pole kolem bílého krále jsou černými kameny kontrolována

vždy jen jednou.

         Další formou obohacení všech uvedených možností je jejich variantové

zmnožení. Potom vznikají téměř shodné finálové pozice, které  se  od  sebe  liší

nepatrnými rozdíly. Studie v tomto obtížném provedení jsou vždy ceněny. A stále

jsou aktuální, skutečně stojí za to najít si neobehrané finále a ztvárnit je do více

variant.

         Názorně si to předvedeme na stejném patovém motivu. S jedním řešením

jej zpracoval K. A. Kubbel  ( Rig. Tageblatt, 1909, 2. č.u.):  Kc8, Vg4, Se2, Pc4 -

-Ka8, Sf2, Pb2, e4 (4 + 4) - remíza:  1. Sd3  exd3  2. c5 Sxc5  3. Va4+ Sa7

4. Vb4 d2  5. Vxb2 d1D  6. Vb8+ Sxb8 pat. Pointou je často používaná matová

hrozba.             

       Tento námět více jak po dvaceti letech zpracoval echově jiný autor v 6580:

1. Kc8 Sg4+  2. Vxg4  Sxb6  3. Va4+ Sa7  4. Vb4 d2  5. Vxd2 d1D  6. Vb8+ Sxb8

pat. A v dalším provedení 1. - Sxb6 2. Vxb6 d2  3. Vxb2 Sa6+  4. Kc7  d1D  5. Vb8+

Ka7 6. Vb7+ Sxb7 pat.  Zde se jedná o  b a r e v n é   e c h o,  protže bílý král

stojí na polích různé barvy. Velmi obtížná práce !

         Vhodným příkladem je i studie 6581: 1. Kg2! Sd5+  2. Kf1! Sf2  3. Vf3! Sc4+

4. Kg2 Sd5  5. Kf1 Sxf3 pat a s barevným echem po 2. - g2+  3. Kg1 Sb4! 4. Vg3!

Sc5+  5. Kh2! Sd6  6. Kg1! Sxg3 pat. Skvělá miniaturka !

         Stejného patového finále použil I. Vandecasteele (New Statesman, 1975.

3. č.u.): Kh6, Vh1 - Kf6, Sa8, Sh8, Pe3 (2+4) - remíza. 1. Vh3 (1. Ve1? Sg7+

2. Kh5 Sf3+  3. Kh4 Sh6 4. Kg3  Sd5!) Sg7+  2. Kh5 e2  3. Ve3  Kf5  4. Kh4 Sf3

5. Kg3 Sh5  6. Kf2 Sd4  7. Ke1 Sxe3 pat. I když děj je částečně jiný ( cesta bílého

krále je delší), marná sláva, není tu echo. A ta se lehce nedělají ! Pokud známe

předchůdce, je lépe si najít vhodnější motiv.

        Dějový obsah nemusí začínat v úvodu práce. To dokazuje echo ve studii

6582, kde si autor pomáhá hrozbou dobytí materiálu. 1. Jc7+ Kc6  2. Je6!

(2. Vxe5? Vxe5+  3. Kf6 Ve1  4. g7 Vg1  5. Kf7 Kxc7!) Vxe6  3. g7! Ve8  4. Kf5!

Kd6  5. Vd2+ Sd5  6. Vxd5+ Kxd5  7. g8D+ Vxg8 pat. Echová varianta: 4. - Sc8+

5. Kg6 Kd6  6. Vxe5 Kxe5  7. Kf7 Vd8  8. g8D Se6+  9. Ke7 Vxg8 pat. Také zde jde

o barevné echo. Často se používá i názvu  e c h o   c h a m e l e o n s k é.

       Druhým způsobem patového finále jsou náměty, kde si  bílý mimo krále ponechá

určitý materiál. Dost užívanou možností je použití vazby. V 6583 se skladateli

podařilo tuto vazbu zmnožit i v neprospěch černého: 1. b7 Vd7  2. Jd5+ (2. Ka8?

Vxb7  3. Kxb7 Vg7!, nebo 2. Jc6?  Vgg7  3. Ja5 Vg5  4. Jc6 Vb5!) Ke5 3. Jb6 Vc7! 

4. Ka8 Vxg2  5. Jc8 Vg8  6. b8S! (klíčový tah ! Po 6. b8D? Vxc8 bílý prohraje) Vxc8

pat. Tento námět obohacenný proměnou v lehkou figuru, může být výborným

popudem k dalšímu zpracování i s jiným materiálem.

       Třetí způsob je zablokování vlastních kamenů. Častěji se používá termínu

"zazdění materiálu". Přehrajeme si  6584: 1. Sd8! Kc4  2. Kxb2 (2. Sf6? Sa3  3. Sxb2

Ve1+  4. Kc2 Ve2+!) Sa3+  3. Kb1 Vc1+  4. Kc2  Ve2+  5. Kd1 Ve3! 6. Sf5 Ve5      

7. Sb1! Vd5+  8. Kc2 Vxd8 pat s aktivním zazděním bílého střelce.

        Čtvrtý způsob je spojení vazby i zazdění. Zdařile tuto možnost zpracoval

V. Smyslov (exmistr světa v praktickém šachu, složil kolem 20 studií) v 6585   

s tímto dějem: 1. Jh8+! Kf8  2. Jg6+ Kf7 (Kg8? 3. Je7+ Kf7 4. fxg7 Kxg7 5. Jf5+!)

3. Jh8+  Kg8  4. f7+ Kf8  5. Kg6! a2  6. Kh7 a1D  7. g6 Dh1 8. Sh6! Sf4  9. b8D+

Sxb8 nechce se tomu věřit, ale je to pat ! Fantastická pozice !