Mozaika kompozičního šachu


Jan Ševčík: Studie a praktický hráč

 ( Šachová skladba  1999, č.65, červen)

 

  Všechno, co bylo zatím publikováno,  presentuje jakým způsobem byla studie ukončena.  Definuje různé strategické, ale i taktické prvky vcelku vyjadřující dějový obsah. Ale základní pozice u studie na rozdíl od prvního tahu v partii, je často pro hrajícího šachistu naprosto nepřirozená. Osobně řadu let jsem se mohl na diagram studie podívat, ale nic to se mnou neudělalo !  Paradoxně jsem  se domníval, že  pojem miniaturní studie je miniaturka do dvaceti tahů. Aristokratickou  studii v pozici bez pěšců jsem přirovnával k partii na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV.

    Pro pořádek sděluji že:  pro celkový počet  do pěti kamenů se používá ruského názvu „maljutki“. Do šesti  nebo sedmi kamenů – jsou to miniaturky. Od  osmi do dvanácti kamenů jsou to mereditky (Meredith 1835-1903, USA, skladatel). Pro větší počet kamenů  se používá termín multistudie (autor studie, neznámý). Nejvzdálenější  praktické hře je příklad číslo 4842. Cílem skladatele není nic jiného  než vytvoření  rekordu v proměnách pěšců v slabší figuru. Všechny studie tohoto typu jsou označovány  slovem TASK.

Řešení je zábavné. 1.b8J+ Vxb8 2.axb8J+ Kd6 3.c8J+ Ke6 4.d8J+ Sxd8 5.exd7J+ Kf6 6.g8J+ Vxg8 7.hxg8J+ Kg6 8.f8Jmat. Aristokratické pozice se občas vyskytují  i v praktických koncovkách. Příkladem je studie č. 4843, která má  pobočnou variantu. Úvodník je naprosto legální. 1.0-0-0 Vf2 2.Vk1+ Kf8 3.Va8+ Kf7 4.Vxh8 nebo 1.- -Vg7 2.Va8 Kh7 3.Vh1 atd.

    Studie č. 4844 je označena termínem absurdní. Zásluhu na tom má celá plejáda dvojpěšců

a trojpěšců. Tato neskutečná pozice končí patem. Bílý si zablokuje jak krále, tak i střelce

(„zazdění figury“).

Řešení : 1.Sf8 e4 2.Kh4 e5  3.g3! Kh8 4.Sg7 Kg8 5.Sf8 Kf7 6.Sb4! Kc8 7.Sa5 Sg8 8.b4! Sc6 pat.

     V dalším pojednání budou uvedeny poslední tři skupiny (sporadické, příbuzné a parametrické).